Kachlová kamna, Vaše vlastní domácí slunce
Dobře navržená a postavená kachlová kamna jsou nejen efektivním a ekologickým topidlem, estetickou součástí interiéru, ale také Vaším vlastním domácím sluncem, které zahřeje nejen na těle, ale i na duši.
Sálavá kachlová nebo omítaná kamna předávají do svého okolí teplo zdravým sálavým způsobem. Sálavé teplo je z fyzikálního hlediska infračervené záření a to je také významnou složkou (50 – 70%) spektra slunečního záření. Během dlouhé zimy, kdy nám chybí teplo od slunce, budete mít vždy lepší náladu, pokud Vás budou doma hřát kachlová kamna.
Kachlová kamna vznikla již v pozdním středověku postupným obezděním otevřeného ohniště. Pro obezdívku se začaly používat kachle. Spalinám se na cestě do komína postupně začaly stavět překážky až se z nich vyvinul tahový systém, který se stále zdokonaluje.
Také topeniště prošlo postupným vývojem. Od prostého ohniště, které bylo později doplněno roštem pro spalování uhlí, až k moderním bezroštovým topeništím pro efektivní spalování dřeva. Prozatím poslední zastávkou vývoje je bezroštové topeniště s přívodem předehřátého vzduchu, tzv. biotopeniště.
Kamna v dnešní době
Dnešní moderní kamna můžeme různě dělit.
Podle doby akumulace (dle klasického dělení) na kamna lehká, středně těžká či těžká. Toto dělení je dnes nahrazováno údajem o době akumulace 6, 8, 12 či 24 hodin.
Podle materiálu pláště na kamna kachlová (převažuje plášť z kachlů) či kamna omítaná (převažuje plášť omítaný).
Dále máme kamna bez vzduchové mezery či se vzduchovou mezerou mezi jádrem kamen a jejich pláštěm.
Také můžeme kamna dělit na kamna s průmyslově vyrobeným topeništěm (kamnovou vložkou), topeništěm vyzděným z prefabrikovaných dílů či zcela individuálně stavěným topeništěm ze šamotových cihel a plátků.
Stejně tak jako topeniště, může být různým způsobem zhotoven i tahový systém. Ten může být vyrobený průmyslově – spalinový výměník, nebo může být individuálně sestaven z modulárních prvků nebo šamotových cihel a plátků.
Také můžeme mít kamna doplněná o teplovodní výměník, který je přímo součástí průmyslově vyrobeného topeniště. Nebo může stát samostatně za topeništěm. Správně navržená a po sléze postavená kamna se tak stávají nejen estetickým doplňkem interiéru, ale i moderním, zdravím a ekologickým topidlem.
Sporák
Speciální kamna uzpůsobená k vaření, pečení a sušení nazýváme sporákem. Sporákem. protože oproti pecím a ohništím v černé kuchyni výrazně spořil dřevo. Sporák míval malé topeniště, do kterého bylo nutné častěji přikládat, a proto nebyl vhodný jako hlavní topidlo. Ale výborně posloužil jako doplňkový zdroj tepla. Dnes lze ale postavit sporák s moderním biotopeništěm, přikládat větší dávky paliva v delším intervalu a dokonce za toto topeniště přidat alternativní spalinový tah. Takovýto moderní sporák sice nemůže z hlediska topného výkonu a komfortu obsluhy konkurovat moderním kamnům, ale stává se králem univerzálnosti.
Pec
Pec je topidlo určené pro pečení. Dříve bývala každá chalupa vybavená pecí na chleba. Peklo se z dnešního pohledu ve velkém. Několik pecnů chleba či kopa pečiva. V jižních zemích vznikla její univerzálnější blízká příbuzná, dnes zpravidla nazývaná pizza pec. V dnešní moderní peci na dřevo (podle paliva) můžeme péci nejenom pizzu, chléb či pečivo, ale také zapékat a grilovat maso, ryby, zeleninu či houby.
